Noční děsy a náměsíčnost
Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor.
Kontaktovala mě maminka prvňačky Simonky. Byla nešťastná z toho, že holčička v noci ve spaní běhá po domě a když ji chce maminka dopravit zpět do postele, pláče, křičí , je mimo realitu. Asi se něčeho bojí, není možné ji utišit nebo probudit. Četnost a intenzita těchto stavů se stupňuje.
První sezení s maminkou:
Přestože....... …...mám se ráda a přijímám se popř.
…..mám ji ráda a přijímám ji
….Simonka ve spaní běhá po bytě...
….Simonka křičí a pláče....
…. se S. něčoho bojí a já ji nedokážu uklidnit....
…. se to pořád zhoršuje....
…..mám strach, že to má ze mě.....
….jsem stresor v naší domácnosti....
….křičím na holky....
….nevěnuju se jim, kolik bych měla....
….S. si tím získává moji pozornost....
….S. je na to pyšná, pořád se na to ptá...
….neměla bych o tom se všemi mluvit...
….mám strach, že se jí něco stane...
….mám strach, že spadne ze schodů....
…..mám strach, že jí to zatěžuje mozek....
…..mám strach, že to nezvládneme....
s každým prohlášením jsme pracovaly tak dlouho, až pominuly tělesné reakce
a než se SJS snížila na miniminum nebo na nulu. Odstranily jsme strach a pocit viny maminky. Ta si postupem času uvědomila, že by měla změnit některé aspekty svého chování.
Celé sezení trvalo 1.5 hodiny a zakončily jsme ho pozitivním tvrzením.
I přestože Simonka ve spaní běhá po domě pláče a křičí, rozhoduji se s úžasem sledovat, jak situaci zvládam s klidem a lehkostí.
Domluvily jsme termín na sezení s holčičkou, protože si maminka uvědomila, že se Simonka večer bojí usínat. Přišly obě za 14 dní, maminka už s úsměvem hlásila, jak se situace zlepšila a jak výrazně přibylo klidných nocí.
Sezení se Simonkou bylo krátké (asi 20 minut):
I přestože.... …..jsem maminčina princezna
...se večer bojím...
...když zavřu oči, vidím zloděje...
...bojím se, že na mě přijde...
….snažím se mít oči otevřené...
...bojím se zavřít oči...
...bojím se, když mamka odejde...
Ptám se, kde už viděla zloděje a S. Odpovídá, že viděla ve zprávách, že zloděj v noci vlezl do domu, viděla, že ukradl peníze. Zeptala jsem se, jestli má v pokojíčku peníze a dozvídám se , že má pokladničku.
Ťukáme:
….bojím se, že zloděj přijde pro pokladničku...
….bojím se, že přijde až do pokojíčku...
Co by se stalo, kdyby pokladničku hlídala mamka?
Zloděj by nepřišel.
Děláme kontrolu, procházíme celý večer i s usínáním, S. se usmívá.
Nakonec ťukáme rozhodnutí:
I přestože jsem večer vždycky viděla zloděje, rozhoduji se být šťastná, že teď vidím princeznu s korunkou.
S maminkou jsem pracovala ještě na jiných problémech, takže od ní vím, že Simonka už spala dobře a problémy se nevrátily.
Dagmar Grňová
Jungmannova 1439, Hradec Králové
tel. 721 841 802
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
