Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

12 letého Páju ke mně přivedla maminka s tím, že její syn má velké problémy ve škole. Učitelé si neustále stěžovali na nezvladatelné chování, agresivitu, neposlušnost. Pája bil a napadal spolužáky, během vyučování vyrušoval, vykřikoval sprostá slova atd. Diagnóza zněla lehká mozková dysfunkce a ADHD s částečnou dysgrafií a dyslexií.  

Nástin konzultace (nejsou obsaženy všechny detaily a problémy):

Pája nebyl ze začátku moc výřečný, jen konstatoval, že ve škole zlobí. Na můj dotaz, co ho k tomu vede, mi svěřil, že ho hodně vytáčí jeden spolužák, který ho neustále dráždí hloupými poznámkami a nadávkami.

Nejdřív jsme oťukali jen zběžně základní problémy, přičemž jsem záměrně použila prohlášení, jsem dobrej kluk. To proto, že se tak Pája nikomu zřejmě nejevil, a proto to bylo pro něj přínosnější než mám se rád a přijímám se. Pocit, když jsem dobrej kluk, jsem dobrej kluk. Když jsem agresivní tak jsem agresivní. To souvisí i s tak zvaným Pygamlion efektem, pokud něco od někoho očekáváte, má tendenci vaše očekávání naplnit.

 

Více o o Pygmalion efektu najete zde.

I přesto, že jsem ve škole agresivní, jsem i tak dobrej kluk.
I přesto, že ve škole zlobím, jsem i tak dobrej kluk.
I přesto, že když mám vztek, někoho praštím, jsem dobrej kluk.

Dále jsme se zaměřili na zdroj nevětšího Pájova vzteku a ťukali jsme tedy na vztek a frustraci související s tímto konkrétním spolužákem.
I přesto, že mám vztek, když mi Ž nadává, že jsem teplouš, i tak jsem dobrej kluk.

 

- Vztek, že mi Ž nadává, že jsem teplouš…..10-8-4-2-0
- Vztek na Ž, že mě pořád provokuje…..10-7-4-0

Potom, co si Pája uměl dotyčného Ž představit bez pocitů vzteku, jsme postupně pracovali s jeho pocity vůči škole:

I přesto, že mě to ve škole nebaví, jsem dobrej kluk.
I přesto, že mě nebaví co se tam učíme, jsem dobrej kluk.

 

Dále mě zajímaly jeho pocity související s jeho zlobením a rodiči. Bylo mu hodně líto, že mamce dělá starosti. Takže jsme ťukali:

I přesto, že je mi líto, že mamce dělám starosti, i tak jsem dobrej kluk.

 

Kontrola po 14 dnech:
Pája hlásí, že už není moc co řešit, ve škole dobrý. Za uplynulých 14 dní nepřinesl ani jednu poznámku (do té doby on i mamka potvrdili, že nosil min. 1 denně), agresivní není, Ž je mu jedno. Mamka konstatovala, že i doma se s ní o víkendu učil, což dřív nepřipadalo v úvahu a i když nejdřív má pocit, že něco nezvládne, nakonec, když to jen tak zkusí, zvládne hravě.

Více o Pygmalion efektu:

Páju kvůli jeho „problému“ prošel řadou testů atd. Kromě již výše zmíněného mu byla zjištěna i nadprůměrná přirozená inteligence. Pro jeho nezvladatelnost ve škole byl ovšem učitely zařazen do kolonky tomu odpovídající a začali se k němu podle toho chovat bez ohledu na doporučení psychologů. A Pája „poslušně plnil“ očekávání svých učitelů. Zlobil a špatně se učil. Díky nevhodnémů přístupu učitelů nebyl schopen zužitkovat svou přirozenou inteligenci. Takže pokud se vaše dítko neučí zrovna tak jak má, ještě to neznamená, že není inteligentní.