Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

Večer mě přes skype zkontaktoval kamarád Radek. Potřeboval vědět, kdy přijedeme (pracovně), protože jeho 4 letý syn Matěj je na tom hrozně špatně. Spadl ze židle na zeď a tak nešikovně, že začal hrozně krvácet z nosu. Díky špatné srážlivosti krve málem vykrvácel. V nemocnici mu dali do nosu inplantár a zabezpečili proti vypadnutí dvěmi velkými tampóny. Matěj trpěl doma bolestí v nose od tampónů, zvracel zbytky krve, nemohl ani dýchat pusou, nemohl spát. Musel sedět, aby se neudávil.

Nejdříve jsem Radkovi řekla, ať si ho posadí na klín a říká mu, že ho má moc rád a že je to šikovný kluk. Podle Radka mu to říkali pořád, ale trvala jsem na svém.

Zeptala jsme se ho, co je v tomto okamžiku nejvetší problém. Radek odpověděl špatná srážlivost krve, málo železa. Chtěla jsem ale vědět problém v ten moment. Byl to zacpaný nos těmi tampóny a zvracení při dýchání pusou.

Poprosila jsem Radka o 15 minut a šla jsem do ložnice, abych vklidu mohla na dálku praktikovat EFT.

Nejříve jsem ťukala, že jsem Matěj. Po té jsem ťukala:

... i když nemůžu dýchat nosem, protože tam mám velké tampóny jsem šikovný kluk a naši mě mají moc rádi
... i když zvracím krev, když se nadechnu pusou ....
... i když se bojím nadechnout pusou, protože budu zvracet krev....

Neustále mi přicházely informace, co Matěje trápí a na ty jsem ťukala. V průběhu ťukání bolesti a strachy odcházely a přicházely nové. Jakmile něco nového přišlo (shruba 1 – 3 kola), změnila jsme frázi a ťukala jsem dál.

... i když mě z toho všeho bolí hlava...
... i když se pořád zvracím...
... i když mě bolí nos od těch tampónů...
... i když si myslím, že mě Stefan (mladík, který tam pomáhal) nemá rád ...
... i když si Stefan se mnou nehraje ...
... i když si mě máma nevšímá, když je tady Stefan ...
... i když jsem unavený ...

Najednou jsem pocítila, že se to vše uklidňuje, zvracení a bolest v nose mě netrápily, ani strach y dýchání pusou. Přišla ale nová bolest a to horní půlky zad, strašně se mi nepohodlně sedělo. Tak jsem ťukala:

... i když mě hrozně bolí horní půlka zad ...

Po 3 kolech bolest neustupovala, ale chtělo se mi (Matějovi) lehnout si v tom maminčině klíně na bok a schoulet se do klubíčka. Tak jsem to udělala a hned bey ťukání strašně mi ulevilo. Cítila jsem, že můžu přestat s ťukáním a hezky si lebedit v tom máminým klíně. Odťukala jsem si tedy, že jsem zase Luďka a šla k počítači vše napsat Radkovi.

Ujistila jsem ho, že bude teď už vše v pořádku a poradila ať Matěje nechají posadit v mámině klíně na bok a schoulet se do klubíčka.

 

Druhý den ráno mi Radek volal a moc mi děkoval. Vysvětlil mi, že hned, co jsem dopsala, přisla jeho manželka se zprávou, že Matěj si stěžuje na bolest zad. Radek ji ubezpečil, že už to ví a řekl, co mají udělat. Nechali Matěje schoulet do klubíčka a Matěj bez bolestí, strachu, zvracení,... spal až do rána. Poté se žádné bolesti, strach, zvracení už neobjevily.

 

Radek to vše komentoval jako neuvěřitlený zázrak a nepřestával s děkováním. Dokonce i vyndání tampónů při kontrole po 4 dnech zvládl Matěj v pohodě. Když jsem se po týdnu na něj přijela podívat vítal mě s neuvěřitelným úsměvem. A když jsem se zeptala na Stefana, usmíval se a maminka mi řekla, že si spolu začli hrát a jsou spolu veselí.

 
Luďka Mikezová
Terapeut energetické psychologie & EFT