Strach holčičky z koupání
Krásná terapeutická práce s malou holčičkou a její maminkou přinesla výsledky velmi rychle – během několika hodin bylo po problému.
Maminka malé dvouleté holčičky mě požádala o pomoc. Její dcerka se nechtěla
koupat - ve vaničce ani ve sprše. Každý pokus končil křikem a pláčem, z mytí
vlasů mělo dítě trauma. Tento stav trval asi měsíc, v podstatě bez důvodu -
žádný negativní zážitek tomu nepředcházel. Maminka z toho měla špatné pocity,
když ji chtěla umýt, připadala si, jakoby dítěti ubližovala.
Terapie probíhala dopoledne u nich doma, kde bylo dítě ve svém prostředí.
Už když jsme si začaly s maminkou o problému povídat, přišla dcerka k mamince
na klín a objala ji.
Jelikož matka s dítětem tvoří jeden energetický systém, začala jsem pracovat s
maminkou.
Vysvětlila jsem holčičce, že budu ťukat mamince na obličeji a že se to mamince
líbí a je jí to příjemné. Zeptala jsem se, jestli to chce taky zkusit a ťukla
jsem jí jemně na body na obličeji. Smála se, líbilo se jí to. Poklepávala jsem
tedy na maminku a potom i na ni.
Zpočátku jsem používala "ladící věty" a fráze, sestavené z informací
od maminky:
„I přestože se Štěpánka nechce koupat, je to maminčina hodná
holčička“
„I přestože Štěpánce vadí koupání, je šikovná a hodná holčička“
„Štěpánka se nechce koupat“
„Koupání se neobejde bez křiku“
„Štěpánce vadí voda“
„Štěpánce se nelíbí koupání“
apod.
Dítě dobře reagovalo na otázky - jestli má strach z vody, proč se jí nelíbí
voda, jestli chce být čisťoučká a voňavá holčička...
Na jednotlivé aspekty jsme stále "ťukaly"...
Použila jsem také pozitivní sugesce:
„Štěpánka chce být
čisťoučká a voňavá holčička“
„Koupání může být legrace“
„Koupání je hezký, dětem se koupání líbí a je to legrace“
Na otázku, zda chce zkusit koupání jako legraci, kývala hlavou, že ano, ale
ne hned…
Holčička se během terapie stále usmívala, chovala se mile a před mým odchodem
mě i objala. Maminka byla překvapená, že byla tak klidná, protože obvykle se
chová hyperaktivně. Byla to moc pěkná práce a měla jsem z toho dobrý pocit,
věřila jsem, že se do několika dnů situace s koupáním změní.
Jaké bylo mé překvapení, když mi ještě téhož dne
večer přišla MMS s fotografií rozesmáté holčičky ve vaničce, pod fotkou nápis:
MOC DĚKUJEME!
Následovala SMS zpráva, že holčička nechce z vaničky, stále přilévají teplou
vodu, má scvrklou kůži, ale stále vykřikuje, že je to paráda a "to je
hezký koupání"!
Následovala další zpráva, že byla ve vodě hodinu.
S maminkou se potkávám a vždy mi hlásí, že od té doby je u nich koupání
radost.
Iveta Šulcová
Terapeut energetické psychologie a
EFT