PŮLROČNÍ ORIGINÁLNÍ EFT CERTIFIKOVANÝ VÝCVIK 

PŘÍMO S INICIÁTORKOU METODY EFT V ČR

TERAPEUT ENERGETICKÉ

PSYCHOLOGIE EFT 

TERMÍNY 51. BĚHU TERAPEUTICKÉHO VÝCVIKU 2024

18-19.5., 15-16.6., 20-21.7., 24-25.8.,21-22.9., 19-20.10., 

BUT infoSTUD

ŽENSKÉ PROBLÉMY

Vytisknout

Porod trochu jinak aneb šťastný nebo smutný konec?

Napsal Sindy dne .

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor 

 

Kamarádka, porodní asistentka, ke mně poslala svoji klientku – těhotnou paní Kláru (na začátku 8. měsíce těhotenství), která k ní pravidelně chodila do poradny pro těhotné a domluvila si i doprovod k porodu, přestože….

- paní Klára věděla od 3. měsíce těhotenství, že pokud děťátko donosí, musí porodit císařským řezem, a pokud k porodu vůbec dojde a dříve nepotratí, narodí se děťátko s takovým poškozením mozku, že to bude zcela neslučitelné se životem, takže se narodí buď mrtvé nebo během několika minut po porodu zemře…

Paní Klára, sympatická mladá žena, vdaná, s dvěma malými dětmi, byla silně věřící a s ohledem na víru i na to, že v ní to malé stále žilo a rostlo, odmítla potrat, a to opakovaně. Lékaři její zdravotní stav průběžně sledovali, připraveni kdykoliv těhotenství paní Kláry při vážných komplikacích ukončit. Jak se plod během těhotenství vyvíjel, zvětšovalo se dle vyšetření bohužel i jeho poškození a přidávaly se k tomu už i fyzické bolesti, křeče, malátnost a velká únava. Paní Klára ke mně přišla na EFT, když už dostávala velmi silné křeče do bříška, bolest jí vystřelovala do zad a nemohla spát, pořádně chodit ani sedět. V tu dobu jsem neměla o své klientce samozřejmě žádné informace, takže jsem se vše výše popsané postupně od paní Kláry dovídala. Zajímavé na tom všem bylo, že na mou logickou otázku na konci debaty: „Takže chcete vyťukat bolesti a křeče, aby vás přešly?“ - odpověděla: „Ne, chci vyťukat, abych tu bolest uměla snášet a vydržela až do konce.“

Takže jsme ťukaly:
I přesto, že mám na sebe vztek, protože nevydržím bolesti a křeče a přemýšlím o potratu, mám se ráda a přijímám se.

I přesto, že se nenávidím za to, že tomu nešťastnému děťátku neposkytuji láskyplné prostředí ani těch 9 měsíců…

I přesto, že mám na sebe vztek, protože nechápu poselství Boha, proč mám zrovna já poškozené děťátko, které zemře…

I přesto, že mám vztek na své tělo, protože nemůžu své dítě porodit spontánně (lékař a lékařské zprávy, se kterými se paní Klára seznámila, uvádí, že při této diagnóze nedochází k přirozenému porodu, tělo těhotné neprodukuje příslušné látky, které spouští porod a uvolňují porodní cesty, a proto musí být těhotenství ukončeno císařským řezem)…

I přesto, že mám vztek, že moje děťátko mě nikdy neuvidí, ani já jeho….(lékař jí předem informoval o tom, že silně poškozené a mrtvé děti se matkám v porodnici neukazují)…

I přesto, že je mi líto, že svému děťátku nikdy neukážu, jak kvetou stromy v Praze, jak teče Vltava a houkají na ní parníky…(paní Klára byla velmi citlivá a vnímala krásu všude kolem sebe, ráda zpívala a malovala, dokonce měla za sebou svou první výstavu obrazů)..

A pak jsme se obě asi „zbláznily“…další dobrou půl hodinu jsme ťukaly jenom to, že je paní Kláře líto, co všechno své holčičce Anežce (to už mělo děťátko i jméno) neukáže …: tátu, brášky, jejich psa a kočku, jak maluje obrázky atd.atd. Skrze slzy se paní Klára začala i usmívat - to když se nám některé ťukání zdálo už hodně stupidní (to jsme třeba ťukaly, že Anežka neuvidí Křemílka a Vochomůrku a včelku Máju ....). Bylo to bolavé a rvalo to srdce, ale bylo vidět, že se paní Kláře každým dalším ťukáním ulevuje. Vyťukaly jsme i to, že je možné, aby byla výjimka a spustil se u ní porod jako u zdravého těhotenství, že u porodu bude její manžel a že svoji holčičku po porodu uvidí ještě živou. Na úplný závěr jsem paní Kláře udělala reiki, takže po třech hodinách odcházela sice hodně uplakaná, ale uvolněná, jen s mírnými bolestmi v kříži. To bylo odpoledne kolem 16.00 hodin.

Druhý den ráno v 8.45 hod. mi přišla dlouhá sms, která začínala slovy:
„Jsme zde všichni a loučíme se s naším andílkem Anežkou.“

Dále jsem se v sms dočetla, že paní Klára dostala večer porodní bolesti, manžel ji odvezl do porodnice a zůstal u ní až do doby, kdy k ránu přirozeně porodila holčičku Anežku, která se po 8 minutách v náruči maminky a tatínka změnila v andílka… Hned na to mohla s dovolením personálu do porodnice přijet i babička s malými vnoučky a všichni se mohli v klidu a tichosti s Anežkou rozloučit.
Tak se to opravdu stalo v jedné pražské porodnici ...

Posuďte sami, zda-li byla terapie EFT úspěšná - paní Klára poděkovala Bohu, že ji poslal pomoc, jakou potřebovala…

Eliška Razáková