TERAPEUT ENERGETICKÉ PSYCHOLOGIE EFT

AKREDITACE MŠMT

BUT infoSTUD

 PRAKTIK KVANTOVÉ LÉČBY  

CERTIFIKOVANÝ VÝCVIK 

BUT infoSTUD

Vytisknout

Lupénka u desetileté dívky

Napsal Institut energetické psychologie dne .

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

Kontaktovala mě matka desetileté dívenky, u které se před zhruba deseti měsíci objevila nepříjemná stále se rozšiřující kožní nemoc, kterou lékaři diagnostikovali s největší pravděpodobností jako lupénku. Léčba spočívá v aplikaci kortikoidových mastí, vyhlídky příliš pozitivní nejsou.

Pokládala jsem za důležité absolvovat první sezení nejprve pouze s matkou, aby mi potom pomohla psychicky dívenku táhnout nahoru, nikoliv opačně:

Je mi líto, že ta nemoc snižuje Helence sebevědomí

Cítím lítost a bezmocnost, že má Helenka Lupénku

Strach, že si Helenka připadá méněcenná

Strach, že má Helenka pocit, že není dost dobrá

Je to nehezké

Mám strach, že ji to trápí

Je mi Helenky líto, že má lupénku

Strach, aby se jí děti nevysmívaly

Štve mě, že musím nakupovat masti, které stojí spoustu peněz

Štve mě, že musím pořád myslet na to, aby se nezapomněla namazat

Štve mě, že musí Helenka pořád nosit dlouhé kalhoty, i když je horko

Strach, že se toho nikdy nezbaví

Strach, že to bude čím dál horší a že se jí to rozleze i po obličeji

Vytvořily jsme afirmaci: Přestože je mi líto, že má Helenka lupénku, rozhoduji se být příjemně překvapena, že se helenčina pokožka velmi rychle zcela uzdravuje.

 

Na dalším sezení už jsem pracovala s Helenkou. Dívenka měla nemocí zasaženou kůži na celých nohou, začala se rozšiřovat i na paže a obličej.

Na dotaz, co všechno jí vadí na „těch flecích“, jak nemoc sama nazývala, odpovídala:

Ty fleky jsou mezi nejhoršíma a nejnechutnějšíma věcma, co se mi kdy staly

Je to takový hnusný, že se to nehodí k mé pokožce

Svědí mě to, že nemůžu kvůli tomu usnout

Stydím se za ty fleky

Mám strach, že bych se ztrapnila, kdybych ukázala nohy

Je to pro mě utrpení

Že nemůžu nosit legíny a silonky

Večer to hrozně svědí a lechtá, potřebuji si to poškrábat a nesmím

Jsem smutná, že to nevypadá dobře

Mám vztek, že i v létě budu muset nosit dlouhé kalhoty a bude mi horko

Sestra se mi posmívá, že vypadám jako žirafa

Je to pro mě utrpení mít ty fleky

….

Vše jsme oťukaly a já jsem se zeptala, v čem je to fajn, že ty fleky má, jestli se v jejím životě změnilo něco k lepšímu. A o co by přišla, kdyby se uzdravila…

Strach, že si mě maminka nebude tak moc všímat

Pro spolužáky už nebudu tak zajímavá

Nikdo si mě nebude všímat

Budu zase sama

Snažím se být výjimečná, ve škole se pořád hlásím

Zaujal mě její strach ze samoty a snaha být „vidět“ a požádala ji, aby mi vyprávěla o svých kamarádkách. A Helenka se rozplakala – a vyprávěla, že měla dlouholetou kamarádku Hanku ještě od školky, seděly spolu celou dobu v lavici a půl roku před vypuknutím nemoci si Hanka našla jinou kamarádku a dívenka zůstala sama. A navíc se se svým trápením nikdy nikomu nesvěřila.

Je mi líto, že si Hanka si našla jinou kamarádku a je víc s ní než se mnou

Je mi líto, že mě Hanka zradila

Je mi líto, že o mě Hanka už nestojí

Je mi líto, že Hanka už není má nejlepší kamarádka

Je mi líto, že nemám žádnou nejlepší kamarádku

Ptala jsem se jí, jestli je ve třídě nějaká holčička, která je taky bez kamarádky a se kterou by se třeba chtěla skamarádit víc. Odpověděla, že ano, ale:

Stydím se jí říct, aby byla mou kamarádkou

Bojím se, že mě odmítne

Bude mi to strašně líto, když nebude chtít

Bojím se, že budu pořád sama

 

Toto vše jsme zpracovávaly na prvních dvou sezeních, na třetí sezení přišla dívenka po dvou týdnech a já s radostí zjistila, že fleky jsou o poznání menší a už nejsou tak „živé“. A že si našla novou kamarádku :o).

Přece jen ale ještě pár věcí na zpracování zůstalo:

Bojím se chodit s tím mezi lidi

Stydím se, když se na mě koukají

Hrozně se stydím to ukazovat

Lidi se na mě na ulici dívají

Bojím se, že by se lekli, kdybych jim ty fleky ukázala

 

Její touha po tom „být vidět“ také jasně pramenila z toho, že Helenka je prostřední ze tří sester:

Pocit, že jsem doma odstrčená, je mi to líto

Strach, že když nebudu mít vyrážku, budu se cítit odstrčená

Lítost, že nejsem nejmladší, chtěla bych být mazánek

A nebo nejstarší, nemůžu vařit s maminkou nemám to na povel

Lítost, že nejsem ničím zajímavá

Vytvořily jsme afirmaci: Přestože mám strach, že bez těch fleků už nebudu tak zajímavá, rozhoduji se být příjemně překvapena, že rodiče i kamarádky se o mě zajímají, i když jsem úplně zdravá.

Po dvou měsících mi maminka dívenky zavolala, že fleky opravdu mizí, zůstalo jen pár flíčků ve vlasech a dívenka navíc „rozkvetla“ i psychicky, je z ní spokojená sebevědomá holka…

 

 Ing. Jana Hušková

Terapeut energetické psychologie a EFT, Brno

www.terapiebrno.cz