Kojenecké plavání
Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor
Přišla ke mně maminka asi 15 měsíční holčičky. Již po třetí se účastnily kurzu plavání pro kojence – první 2 probíhaly skvěle, od začátku 3kurzu holčička skoro celou hodinu „prořve“.
Nejdříve jsme se zaměřily na aktuální stav.:
Ťukaly jsme: štve mě, že tak hrozně hřve
Strašně se stydím
Vadí mi, jak se na nás všichni dívají, ptají se
Ta staronová plavčice je hrozná
Nesnáším její větu, že když je pod vodou, tak je alespoň v klidu
Nerespektuje děti, když se nechtějí potápět
Chová se k nim jako k velkým
Mám hrůzu z každé další hodiny
Manžel měl pravdu, neměly jsme tam už chodit
Chtěla jsem znát manželovy důvody
Říkal, že kurz je zbytečný
, že stojí moc peněz
Mám na něho děsný vztek, že jí ten kurz nechtěl dopřát – vždyť jí tak bavil
Chtěla jsem vědět, s jakými pocity a myšlenkami šla na první hodinu 3.kurzu
Cítila jsem se divně
Moc jsem tam nechtěla jít
Šly jsem tam proti manželovy vůli
Nejsem si jistá, že dělám dobře
Nejradši bych utekla
Bylo by lépe, kdybychom sem nechodily
Mám vztek na manžela, že jí to nechce dopřát
Je to kr….
Mám vztek na sama na sebe, že se nedokážu sama rozhodnout u takové blbosti
Hned po další hodině plavání mi volala šťastná maminka, že její dceři se vrátila přezdívka „Vydra“
Lenka Holá
Terapeut energetické psychologie & EFT