Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Kamarádka mě požádala o pomoc pro její 11letou dcerku. Její dcerka měla velkou fobii na pavouky a už nechtěla jezdit ani na chatu. Snažila jsem se zjistit od kdy se pavouků bojí. Zjistily jsme, že od chvíle, kdy byla na dětském táboře.

Začaly jsme zpracovávat:
I přesto, že když vidím pavouka mám panickej strach, moje maminka mě má moc ráda

Úplně se jí stáhl žaludek:
I přesto, že mám při pomyšlení na pavouka stažený žaludek, moje maminka mě má moc ráda

Když i tento pocit ustoupil, odklepávaly jsme dále:
I přesto, že se bojím pavouků, moje maminka mě má moc ráda
-strach, že mi poleze po obličeji
- strach, že na mě spadne

I přesto, že jsem měla na táboře ve stanu pavouky a štítila jsem se jich, moje maminka mě má moc ráda

Potom jsem jí řekla ať zavře oči a představí si před sebou pavouka, už jí to nevadilo . Šly jsme ven a hledaly jsme pavouky, ještě mi je ukazovala a byla úplně v klidu a panika zmizela.

Asi za měsíc jsem byla u nich na návštěvě a kamarádka mi vyprávěla, že na chodbě měli velikého pavouka a se synem si přáli, aby si ho dcerka nevšimla a ona přišla domu a říkala „viděli jste toho velikého pavouka?“ a kamarádka na ni nevěřícně koukala.

A od té doby jezdí na chatu bez obav a pavouci jí nevadí.

Dana Škardová
Terapeut energetické psychologie & EFT