Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Iva z Mostu, naše nejpilnější dopisovatelka poslala zase hezky případ nevyřešeného smutku. Klientce bylo jen 13 což byla na jednu stranu pro ní výhoda. Dole najdete můj malý příspěvek o tom, jak jinak to mohlo dopadnout....vaše Sindy 

 

Klientka měla velmi ráda otce, jako holka k němu vzhlížela, jak mohla, byla stále s ním.
Bohužel, když ji bylo 13, tak tragicky zahynul a ona si ten smutek v sobě nesla skoro 50 let.
 Narazily jsme na to úplně náhodou.

Odťukávaly jsme
 "Přestože mě otec náhle opustil…. Přestože je mi líto, že mě otec opustil“ ……v tomto okamžiku klientce vyhrkly slzy a začala ji bolet hlava – odťukaly jsme bolest hlavy, potom měla svíravý pocit na hrudi, tak jsme to odťukaly, pak ještě zbývající svíravý pocit na hrudi, nakonec jsem udělala trio

 „Přestože je mi líto, že mě otec náhle opustil, rozhoduji se to změnit a být šťastná“, když jsme to odťukaly, řekla mi klientka, že měla pocit, jako by ji z hrudi spadl kámen a rozzářily se jí oči.

Dneska jsem s ní mluvila a říkala, že je v pohodě, že se ani nehádá s manželem a všechno řeší v klidu a s úsměvem.
Mám radost, že to funguje -

 

Iva z Mostu,

studentka kurzu Terapeut energetické psychologie EFT 

 

 

Úzkost

navazuji na předešlý příspěvek..
Moje klientka byla už dospělá, když jí náhle zemřel otec ve věku 46 let při plném zdraví a tato nezpracovaná událost, měla velký dopad na celý její život. Nevyřešené trauma zgeneralizovala (né vědomě!) na všechny zbývající členy rodiny, děti, bratra, manžela...neustálým strachem vznikla úzkost, tíha na hrudi, neschopnost se nadechnout. To už je zapeklitější případ, nicméně jsme na něm začaly pracovat a i její psychiatrička nemohla pochopit, jak je možné, že se jí ulevilo natolik, že mohla vynechat některé léky.
Sindy