Za úpravy a gramatiku příspěvku zodpovídá autor.

Klientka za mnou přišla s tím, že nastoupila do nového zaměstnání v bance a jako součást firemní kultury musí chodit ve slušném oblečení, což prý „z celého srdce nesnáší“.

Nejprve jsem si s klientkou upřesnila, co přesně pro ni znamená „slušné oblečení“. Z rozhovoru vyplynulo, že jsou to sukně, ale vadí jí ne sukně samotné, ale silonové punčocháče:

I přesto, že z celého srdce nesnáším nosit silonové punčocháče, mám se ráda a přijímám se.

Dále jsem řešila pocity klientky:

I přesto, že mám husí kůži a běhá mi mráz po zádech, když mám na sobě punčocháče, mám se ráda a přijímám se.

-        že je mi na zvracení, když mám na sobě oblečené punčocháče, …

-        že mám strach, že se pozvracím, když mám na sobě punčocháče, …

-        že se nesnáším dotknout silonových punčocháčů, …

-        nesnáším pocit, jak sukně klouže po punčocháčích, je to jako by mi někdo řezal nožem kůži, …

 

Pocit na zvracení byl velmi silný, a když klientka řekla, že bude zvracet, když bude mít punčocháče v puse, zjišťovala jsem, zda se to již někdy stalo. A ano, stalo, takže jsme pomocí techniky filmu odťukaly příhodu:

I přesto, že mi spolužáci XX a YY v 5. třídě dali při hře na indiány jako roubík silonky, mám se ráda a přijímám se.

-        že jsem se málem pozvracela, když jsem měla silonky v puse, …

-        že jsem se dusila a bezmocně koulela očima, když jsem měla silonky v puse, …

-        že se mi XX a YY smáli, že mám oči jako pulec, …

 

Vrátila jsem se ještě k pocitu řezání nožem na kůži. Klientka si vybavila, jak se kdysi řízla, takže jsme opět použili techniku filmu:

I přesto, že jsem se řízla u babičky zubatým nožem, mám se ráda a přijímám se.

-        že jsem měla husí kůži, když mi ostří nože přejelo přes prst, …

-        že jsem byla vyděšená a bála jsem se, že jsem si uřízla prst, …

-        že mě to hrozně pálilo, …

 

Na konec terapie jsem přidala rozhodnutí:

I přesto, že mám husí kůži a je mi na zvracení, když mám na sobě silonky, rozhoduji se být překvapená tím, jak jsem uvolněná a mám klidný žaludek, když mám na sobě silonky.

 

Klientka odcházela uvolněná s tím, že punčocháče klidně nosit bude. Za 14 dní jsme se viděly na dalším sezení ohledně jiného tématu a tak jsem měla i zpětnou vazbu - řekla mi, že je to poprvé po letech, kdy už neřeší, že si má obléct sukni s punčocháči. Když se dívala do skříně, dokonce zalitovala, že vyhodila většinu svých sukní. Nyní by si je prý užila. Řekla, že se cítí více žensky, když jde v sukni.

 

Ing. Alice Mrázková

Terapeut energetické psychologie & EFT