Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor 

 

Na terapii EFT se dostavila 30tiletá mladá, štíhlá žena ve slušivých letních šatech, která působila velice mile a bezproblémově. Chvíli jsme si povídaly jen tak o metodě EFT a o její úspěšnosti, až se klientka svěřila, že má depresivní stavy, na které jí psychiatr nasadil antidepresiva.

Ona však má dojem, že jí léky nezabírají a že léčba není vedena lékařem správně.

Pak se však odmlčela a neuměla nebo nechtěla popsat, čím a jak se její deprese projevují.

Začaly jsme tedy ťukat na to, co nám oběma bylo známé:

I přesto, že si myslím, že mi léky nepomáhají, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že si myslím, že mě můj lékař neléčí správně, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že jsem naštvaná, protože mě doktor nechápe a nepoznal, co mi je, mám se ráda a přijímám se…

Začala jsem se klientky opatrně vyptávat, jak a co by správný doktor měl „poznat“, aby byla její léčba úspěšnější.

Pozvolna začala své stavy vedoucí k depresi popisovat. Celkově se cítila k večeru vždy unavenější, špatně usínala a v noci se často budila, ráno nemohla vstát z postele.

Všechny tyto skutečnosti jsme vyťukaly.

Chtěla jsem vědět, zda si vzpomene, s jakými pocity se v noci probouzí, abychom mohly ten pocit pojmenovat a vyťukat. Klientka se začala třást a silně zbledla. Vzala jsem ji za obě ruce a dodala trochu reiki, aby se zklidnila - pak se mi s pláčem svěřila, že ji v noci probouzí neznámé hlasy, které jí děsí. 

Ťukaly jsme tedy:

I přesto, že mám strach z hlasů, které v noci slýchám, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že mám strach, že jsem blázen…..
I přesto, že mám strach, že to jsou hlasy zlých démonů….

Zjišťovaly jsme s klientkou, kdy hlasy začala slyšet poprvé a co jí hlasy říkají. Vyšlo najevo, že klientka má třináctiměsíční dceru, která velkým nedopatřením při hádce s tchyní před půl rokem vypadla klientce z náručí a poranila si hlavu.

Klientka byla s malou skoro dva měsíce v nemocnici (dcerka nemá naštěstí žádné zdravotní následky) a hlasy v noci začala slyšet krátce po návratu z nemocnice domů.

Ty hlasy jí každou noc našeptávají, aby svou dceru zabila. V tu chvíli se klientka rozplakala a řekla, že se bojí, že to udělá.

Začaly jsme rychle vyťukávat:

I přesto, že si vyčítám, že to byla moje vina, že se dcerka tak zranila, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že se nenávidím za to, že jsem špatná matka, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že jsem naštvaná na tchyni, že to zavinila taky a vyčítají to všichni jenom mně, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že jsem naštvaná na manžela, že si myslí, že je to moje vina, mám se ráda a přijímám se…
I přesto že mám pocit, že mě manžel viní z té nehody, ale svoji matku nikoliv, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že jsem naštvaná, že se manžel věnuje své matce a naší dceři více než mně, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že nesnáším bydlení v domě ve městě, kde bydlí i moje tchyně, mám se ráda a přijímám se…
I přesto, že jsem naštvaná na manžela, že se nechce odstěhovat od matky, mám se ráda a přijímám se… 

V tuto chvíli jsem se vrátila zpátky k choulostivému tématu ohledně hlasů a začaly jsme ťukat:

I přesto, že mám strach, že poslechnu noční hlasy a svoji dceru zabiju, mám se ráda a přijímám se..

Opatrně jsem se klientky zeptala „ k čemu by jí to bylo dobré, kdyby svoji dceru zabila….“.

Vytřeštila na mě oči a nevěřícně na mě koukala, jak se jí na něco takového můžu ptát! Ujistila jsem jí, že vím, že by to nikdy neudělala – ona však prohlásila, že si tím jista není, a proto přišla na EFT, takže jsem jí znovu poprosila, aby si zkusila představit, co by se změnilo, kdyby dceru ve svém životě neměla…Klientka se snažila zůstat nad věcí –

vyťukaly jsme:

I přesto, že mám strach si představit, že moje dcera již není, mám se ráda a přijímám se.. a po chvilku přemýšlení tiše prohlásila: 

„Rozvedla bych se – kdybychom neměli dítě, manžel by s rozvodem souhlasil a já bych se odstěhovala zpátky do přírody do hor, kde jsem vyrostla, kde mám své milující rodiče a kamarády…“

- Uf - musely jsme si dát obě pauzu a jen jsme tiše přemýšlely o tom, co vyšlo po dvou hodinách terapie EFT najevo… Než klientka odešla, ještě jsme vyťukaly:

I přesto, 
že se bojím říci svému manželovi, že jsem v manželství velmi nešťastná…
že mám strach, že manžel nebude chtít opustit svou matku…
že ho matka poštve ještě více proti mně…
že manžel nebude souhlasit s rozvodem …
že mi manžel bude chtít vzít po rozvodu dceru… 

------
Klientka se mi ozvala až po dvou měsících. Celou tu letní dobu trávila s dcerkou u svých rodičů na venkově – na tom se hned po návratu z terapie EFT prý nekompromisně s manželem dohodla.

Chtěla mít klid na to, aby si rozmyslela, co podnikne dál.

Manžel za nimi dojížděl každý víkend (na malou je opravdu hodně fixovaný), až během té doby zaregistroval pozitivní změny na své ženě (klientka řekla, že se opravdu začala den ode dne cítím lépe a noční hlasy se prostě už neozvaly) – začala být zase veselá a taková, jakou ji zřejmě manžel znal kdysi.

Tenhle příběh má prostě pohádkový konec.

Klientka hledá s manželem nové bydlení blíže k přírodě a pečovatelku pro manželovu matku, která zůstává ve městě.

Jejich dcerka je zdravá a má se k světu. Prostě paráda! Tak ať jim to vydrží! Děkuji své klientce za úžasnou spolupráci a metodě EFT za její účinnost. Díky.

Eliška Razáková (původně Šterclová)