Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Použité techniky: EFT, Metoda filmu

1. Přípravná část

Následující případ ilustruje častou problematiku psychických bloků, které se vyskytují na nevědomé úrovni a negativně ovlivňují úroveň výkonu.

Pan B. za mnou přišel s potíží týkající se jeho profese bezpečnostního pracovníka v jednom z pražských klubů. Uvedl, že by se chtěl zdokonalit v používání technik úderů. Pan B. se při výkonu práce často dostával do konfliktních situací končících fyzickými potyčkami. Jako osoba s více než desetiletou praxí v japonských bojových uměních aikido a judo řešil pacifikaci agresorů na základě stěžejního repertoáru technik těchto stylů, které sestávaly převážně z pák, škrcení a hodů. Úderové chvaty jsou také součástí těchto systémů (a jsou zaměřeny na paralyzaci nebo odvedení pozornosti, než na poškození) ale pan B., jak sám uvedl, v této oblasti pociťoval dva zádrhely:

A. Ústřední emoci – strach, aby úderem cíli neublížil.

„Strach, abych mu úderem náhodou neublížil.“

B. Bolest po úderu a z toho plynoucí nechuť je aplikovat.

„Vadí mi bolest po úderu.“

Mé otázky se tedy zaměřily na strach z ublížení (A) a na to, co by se stalo, kdyby někomu opravdu ublížil. Pan B. podotknul, že by cítil strach z toho, jak by se na něj koukalo jeho okolí. Zeptal jsem se ho teda koho myslí tím svým „okolím.“V souvislosti s tím si vzpomněl na svou matku a konkrétně uvedl epizodu (film), kdy jej kritizovala v dětství za vysvědčení s jednou dvojkou.

„Smutnej z toho, že mě máma kritizuje, že jsem dostal dvojku.“
„Smutnej z toho, že mě nemá ráda.“
„Poníženej z toho, že mě nedokáže ocenit.“
„Smutnej z toho, že mě odsoudí.“ (prý velmi silná emoce)

Následně si v návaznosti vzpomněl na svého otce, který ho nabádal k až přehnané opatrnosti.

„Měl bych strach ze žaloby.“

Dále ještě více zobecnil svůj pocit neklidu z okolí na základě výroků:

„Měl bych strach z toho, že zklamu svoje žáky a známé.“
„Měl bych pocit smutku, že mě moji žáci a známí odsoudí.“

Vše toto v něm vzbuzovalo obecný strach, že ho kdokoliv odsoudí a objevilo se více vzpomínek. Vrátil jsem klienta tedy k tématu a upozornil, že strach z odsouzení se vytváří často v dětství v souvislosti s primárními rodičovskými figurami a dál se pak zobecňuje, až se nakonec dotyčný bojí odsouzení od kohokoliv.

Druhá zábrana (B) tkvící v bolesti po úderu byla klientem upřesněna jako bolest dlouhodobého charakteru.
„To, že by to bolelo nárazově, mi nevadí, ale mám strach, že mě to pak bude bolet 14 dní.“
Dále uvedl, že má z takovéto bolesti obavy obecně. Na tuto oblast jsme ťukali pouze částečně kvůli časovým možnostem, ale později klient uvedl, že i tyto pocity zmizely. 

2. Praktická část
Emoce
SJS

 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

„I přestože mi vadí bolest při úderu…“
SJS 6


„I přestože se zlobím na sebe, že jsem měkkej…“
Vynořila se SEKUNDÁRNÍ ZTRÁTA – Kdybych necítil bolest = necítil bych poškození = bylo by pro mě nebezpečné (ochrana těla). SJS nešla dolu.
SJS 5,6,8

„I přestože mám strach, abych mu úderem neublížil…“
SJS 0,1,2,3,4,6

FILM – Kritika za jednu dvojku na vysvědčení
„I přestože jsem smutnej z toho, že mě máma odsoudí za dvojku na vysvědčení…“
(předtím tvrdil, že velmi silné)
 SJS 0,2,5


„I přestože cítím vztek na mámu, že mě kritizuje…“
SJS 5


„I přestože cítím opovržení za to, že mě máma kritizuje…“
(Generalizační efekt - zmizelo Smutnej, že mě nemá ráda; Poníženej, že mě nedokáže ocenit)
SJS 0,1,3

„I přestože mám strach ze žaloby, kdybych někomu ublížil…“
 SJS 1,5

K ošetření aspektu problému týkajícího se bolesti jsme se již nedostali a nechali jej na příští sezení.

Hodnocení a výsledek
Pan B. ve skutečnosti neměl problém v tom, že by jako profesionál nedostatečně ovládal techniky úderů, ale že jeho tělo podvědomě váhalo použít plnou razanci a přesnost úderu (psychický blok snižující výkon=běžná záležitost u sportovců). V cestě mu stály emoce. Já samotný jako cvičenec bojových umění mohu potvrdit, že takovéto váhání pak může vést i k tomu, že se strefíte špatně a pak si ublížíte spíše sami.

Sekundární ztráta týkající se absence vnímání bolesti, byla zřejmě navázaná na podvědomé vnímání úderů jako silně násilnických a morálně neslučitelných pro pana B. (jelikož aikido a judo dosahuje svého jinými způsoby a údery často cvičenci chápou jako agresivní a nouzové prostředky), kdy po úderu následoval trest ve formě vlastní bolesti a výčitek svědomí. Energetický systém těla se logicky přizpůsobil této strategii a podpořil váhání a nechuť se uchýlit k těmto technikám v reálných situacích. Odstraněné negativní emoce navázané na odsouzení ze strany matky pak napomohly k odnaučení chybné strategie a odstranění bloků.

Za několik dní jsem dostal od klienta zpětnou vazbu, že byl opět v práci a byl nucen vykázat jednoho opilce z podniku, přičemž se dostal do situace, kdy instinktivně použil úder, jenž jinak prováděl jenom s nechutí a rizikem bolesti. Vše dopadlo úspěšně, protože nepřevážila agresivita (poškodit) ani váhavost (mít strach jednat), ale adekvátní vyřešení situace na základě emocionální svobody, od čehož tu koneckonců EFT je.

Ondřej Hrabec