Vytisknout

Strach z nepříjemného kolegy v práci

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Kamarádka 22let mi vyprávěla ,co se jí přihodilo v práci. Má dost nepříjemného kolegu,který se rád vyhýbá práci a pokud musí na něčem s kamarádkou spolupracovat, je dost nepříjemný, vyčítá jí, že se do toho vůbec pustila,protože nemůže odejít z práce dřív domů. Některou práci musí udělat za něho, pokud chce, aby byla opravdu hotová a ne odfláknutá nebo ji neudělá vůbec.

Jednou to došlo tak daleko, že ji strašně seřval a velmi sprostě jí nadával za to, že zase pracuje a že on bude muset taky, přestože byla normální pracovní doba. Vyhrožoval jí,že zařídí,aby nemohla mít v práci svého psa a že ublíží kočkám, co v práci mají.

Kamarádka se bála, že jí kolega uhodí a měla na něho vztek, že se k ní takhle chová.

Vztek se projevuje tak, že se po incidentu celá roztřese. Nechtělo se jí další den do práce, protože si na kolegu stěžovala u šéfa a bála se kolegovy reakce, že ublíží buď jí nebo jejímu psovi.

I přesto že ........se mám ráda a přijímám se.

Jsem měla strach když na mě „kolega“ (jméno) řval,že ublíží „psovi“ (jméno) nebo kočkám
Mám strach,že až se zítra uvidím s „kolegou“ tak mě napadne
Myslím si,že mi zítra „kolega“ řekne, že ode mě nečekal takový bonzáctví
Pokaždé když „kolegu“ vidím se mi z něho zvedne kufr (udělá se jí špatně od žaludku)

Udělaly jsme techniku rozhodnutí :

I přesto že pokaždé když „kolegu“ uvidím se mi z něj zvedne kufr, rozhoduji se cítit v jeho přítomnosti v klidu a v pohodě.
jsem měla ten hroznej pocit, když mi „kolega“ řekl takhle tady neběhej nebo to nevydržím (jednou ji potkal jak šla ze sprchy jen v ručníku)
mi připadalo hnusný,když mi „kolega řekl takhle tady neběhej nebo to nevydržím
si myslím, že se zítra naštvu až „kolegu“ uvidím
očekávám, že mi zítra bude vyhrožovat
si myslím, že se mnou zítra „kolega“ nebude mluvit a spolupracovat
bojím se,že mě „kolega“ napadne (slovně pomluví) u šéfa tím,že jezdím do práce pozdě
bojím se abych se před šéfem neshodila, že si na „kolegu“ stěžuju a sama jezdím do práce pozdě
stydím se, že jezdím do práce pozdě

Technika rozhodnutí :

I přesto že se stydím, že jezdím do práce pozdě,rozhoduji se být překvapená, že stíhám jezdit do práce načas.  

Přestože při představě, že bych musela s „kolegou“ dlouhodobě pracovat bych radši odešla při lepší nabídce z práce já(momentálně je s prací i se šéfem spokojená), rozhoduji se být nejšťastnější že do 2 měsícu odejde z práce on.

Druhý den mi kamarádka nadšeně volala,že kolega ji sice nezdraví, ale na práci se s ní domluví, ale hlavně se jí nezvedá kufr když ho vidí. Je jí jedno že tam je a že za něho musí dělat jeho práci. Nebyla nervózní ani když jela do práce, čehož se obávala. A těší se až kolega odejde z práce nebo ho vyhodí v důsledku jeho nízkého pracovního nasazení.

Setkání tedy dopadlo nad její očekávání, původně si myslela, že jí bude nadávat a že ji zbije.
Za pár dní jsme se viděly a řekla mi ještě že si myslí, že šéf asi řekl kolegovi že spolu musí komunikovat a dopadlo to tak,že se jí kolega chodí ptát, co budou ten den dělat a domluví se na práci společně! Dělá si část svojí práce(ne sice všechnu, což nedělal nikdy) a když mu kamarádka řekne pojď půjdeme ještě tohle udělat tak souhlasí a jde pracovat!

Celkově byla nadšená hlavně z toho jak se uklidnila a změnily se kolegovy reakce.