Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

Přišla za mnou paní, abych jí pomohla s jejím psem. Pes hodně štěká a je agresivní bezdůvodně na sousedy.

Začala jsem ťukáním na paní.

I přesto, že mám zlost na sousedy, že po mě chtějí, abych zklidnila svého psa, tak se mám ráda a zcela se příjmám.
- lítost, že Bertovo štěkání mám vůbec řešit
- zlost na Berta, kvůli bezdůvodnému štěkání na sousedy
- lítost, že mám kvůli Bertovi takové nepříjemnosti
- strach o Berta, aby mu někdo ze sousedů neublížil
- lítost, že na Berta kvůli tomu štěkání tak křičím

Paní jsem to napřed vysvětlila, a když souhlasila, přistoupili jsme přímo k řešení Bertovo problému, přes jeho paničku.

I když hodně štěkám, i tak jsem paničky miláček.
- lítost, že panička na mě často křičí
- strach, že mě panička už nemá ráda, když na mě křičí
- lítost, že moje panička neví, že ji mé štěkání má chránit
- lítost, že se panička na mě zlobila, když jsem kousl toho smradlavého opilce
- lítost, že se panička už se mnou nemazlí
- strach, že mě panička opustí
- lítost, že panička zřejmě neví, že ji má rád

Na závěr jsme se dohodli, že mi dá paní za čas vědět.

Dva týdny uběhly a paní s Bertem se neozvala. Byla jsem napnutá, jak to dopadlo, a pak jsem ji náhodně potkala ve městě a Bert si mě vůbec nevšímal a paní se spokojeně usmívala. Hned druhý den volala, že Bert sice štěká, ale hlavně venku a sousedů si už nevšímá.


Jiřina Koldová
Terapeut energetické psychologie & EFT