Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor 

 

Roční štěně rhodeského ridgebacka zle potrhalo malého knírače - pes 11 let, trošku otylejší.

Velké tržné rány, vnější i vnitřní pohmožděniny, velká ztráta krve, šok.

Byl ihned dopraven k veterináři a operován, ale prognóza na přežití nebyla příznivá, celou noc byl na "psí JIPce".

Odťukávalo se:

... i když jsi po těžké operaci, tak tě má panička ráda.....
...to s tebou nevypadá vůbec dobře...
...jsi teď velmi oslabený......
... máš hluboké tržné rány...
...máš vodu na plicích...
... bojuješ o život....
...ztratil jsi hodně krve…
...jsi hodně pohmožděný…


Druhý den už se pejsek sám najedl a vyčural a panička si ho odvezla domů. Přesto se odťukávalo všechno ještě jednou s tím, že je stále ještě oslabený, stále nemocný, stále potrhaný…


Po třech dnech mu zjistili, že tam, kde je kůže oddělená od podkoží, se mu tvoří hnis - opět se odťukalo
... že je kůže oddělená...
... že se tvoří hnis...
... strach paničky z další operace...

Po týdnu byl pejsek úplně v pořádku, i když jizvy jsou stále hrozivé.

   

Milena Navrátilová