Zevluju abych byla úspěšná

Včera jsem se setkala se svým úžasným kamarádem a neobešlo se to bez spontánního koučování. Martin má totiž pocit, že aby něčeho dosáhl, pořád musí něco dělat. A když pořád něco nedělá, tak má pocit, že mu něco uteče.

Tímhle problémem trpí mnoho lidí. Někteří tím možná netrpí, ale ty co znám, ano.

Já to mám trochu jinak. Abych byla úspěšná a něco dokázala, musím hodně ZEVLOVAT.

Tak tomu říkám. Nic nedělat, vysedávat v zahradních restauracích a dívat se na lidi, válet se na sluníčku, válet se tak do 11 v posteli a nebo celej den pít kakao a koukat na hezký filmy. Teď vás asi štvu, tak mi to odpusťte.

Ono to moje zevlování totiž není zevlování jen tak ledajaký. To, že nic nedělám je jen zdání. Já totiž myslím a to velmi intenzivně. Někdy když můj Yošíček spinká, pevně přimknut ke kocourovi, já stále pracuju. Myšlení mě vždycky bavilo a ukázalo se, že je to i největší zdroj mého životního štěstí, úspěchu, financí atd.A to se to pak myslí ještě radši! A když jsem s touhle prací hotova, tak pak už je to RYCHLOVKA. Vše už se děje více méně samo.

Asi nejlíp to vyjádřil pan David Allen: „ MYŠLENÍ ZAMĚŘENÉ NA VÝSLEDEK JE JEDNÍM Z NEJEFEKTIVNĚJŠÍCH DOSTUPNÝCH NÁSTROJŮ PŘI PROMĚŇOVÁNÍ PŘÁNÍ NA SKUTEČNOST“. Já s ním souhlasím. Mě tohle funguje. Je to rychlé a efektivní.

A jak svůj úspěch děláte vy?