Tietzův syndrom

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

Přišla za mnou mladá paní /28 let/ na mateřské dovolené, že má bouli na hrudní kosti, těžko se jí dýchá, bolest na hrudníku trvá někdy 10 min. denně hodně veliká, boule nemizí.

Problémy začaly v Anglii, pracovala nejdříve v kuchyni jako pomocná síla a vypracovala se na vedoucí barmanku, měla na starosti 15 lidí, nebyla zvyklá rozhodovat, dělala práci za druhé, bylo jí hloupé jí jako cizince říkat angličanům co mají dělat, tak dělala práci za ně, vedení zjistilo, že je lepší platit 1 cizinku než 5 angličanů, tak nakonec pracovala 7 dní v týdnu. Udělala se jí veliká boule na hrudní kosti, nemohla dýchat, měla veliké bolesti. V nemocnici jí řekli, že je to od námahy, později v Čechách, že je to tietzův syndrom, který se léčí injekcemi do hrudníku.

Na mateřské dovolené bolesti trochu ustaly, ale boule na hrudníku byla stále. Před měsícem jí volali z práce ohledně nástupu po MD a poté se bolesti zhoršily.

Začaly jsme ťukat:
Přesto, že jsem se bála říct angličanům co mají dělat, se mám ráda a přijímám se.
- že jsem měla strach rozhodovat
- že jsem měla velký strach, když zůstanu doma, tak příjdu o práci
- že jsem měla strach, že bych se musela vrátit domů k mamince
- že jsem měla strach, že zklamu rodiče
- že jsem měla strach, že bych se musela vrátit domů bez práce
- že jsem měla strach, že bych se musela vrátit domů bez peněz
- že jsem měla strach, že jsem nic nedokázala
- že jsem měla strach, že mi budou píchat injekce do hrudníku
- že mám strach vrátit se do práce
- že mám strach, že už mě tam nechtějí

Poté jsme znova prošly celý příběh a žádné emoce se neobjevily.
Nastala velká úleva hned na místě, začalo se jí dobře dýchat, bolest na hrudníku o hodně menší. Poprosila jsem ji zda by mi mohla za týden zavolat, volala a říkala, se cítí moc dobře, bolest není vůbec žádná, dokonce si může zatlačit na hrudní kost což dříve nešlo. Do práce se teší, volali jí, že s ní počítají.  

Miroslava Víznerová
Terapeut energetické psychologie & EFT