Svíravá bolest v krku

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Přišla za mnou klientka,že má problém,že na sobě musí pořád něco řešit.Stále je něco v nepořádku a necítí se dobře.

Začali jsme ťukat:
 „I přesto,že si myslím,že musím na sobě pořád něco řešit m. s. a př.“

po tomto prvním kole se klientka dala do hlasitého smíchu a když jsem se zeptal na SJS
odpověděla
„Mám nulový stav ani se mi nechce nic představovat“.

Vedl jsem ji otázkami ve smyslu

„V jakých situacích se necítí dobře…konkrétně…atd“
jsme se dostali do situace kdy začala prožívat emoce tak jsem jen ťukal na

„Tato emoce“ když emoce ustali projevili se u ní pocity viny
„I….viním sama sebe m…“ SJS šla dolů a objevil se další aspekt problému tentokrát to byla lítost,že se jim nemůže otevřít.

Otázkami komu se otevřít jsme nakonec došli k odpovědi
 „Otevřít se sama sobě“
ťukali jsme –
 „lítost“ ,
 „že se neumím otevřít sama sobě“

a přešli jsme na ťukání fyzických symptomů –
„svíravá bolest v krku“ ,
„zbytková bolest v krku“.

Zeptal jsem se jak se teď cítí řekla mi:

„Ulevilo se mi psychicky,ale bolest je tam pořád“,
„Kde“,
„Na hlasivkách“

ťukali jsme
„bolest na hlasivkách“ bolest neustupovala zeptal jsem se na emoci,která je za tou bolestí odpověď:

 „Je tam lítost z dětství,vzpomínky na rodiče.

Rodiče se mnou nesdílely mé emoce“ ťukali jsme na „lítost“ na „rodiče“.

Po tomto ťukání se klientka rozpovídala a viděl jsem i cítil,že otevřeli skryté dveře a bylo dáno této bolesti odejít.

Poslední slova klientky byla
„Jsem spokojená,že jsem na to přišla“.

 

Pavel Boštík