Koleno po úrazu

Za úpravu a gramatiku příspěvku zodpovídá autor

 

Jedna klientka byla v zimě na lyžích, kde si poranila levé koleno. Při sjezdu upadla a nevypnulo jí vázání. Došlo k přetržení vnitřního a zadního křížového vazu a poškození čéšky.

Lékaři jí koleno vyčistili od úlomků kostí a odsáli krev, která způsobovala otok.

Když jsme se poznaly, uplynuly od úrazu již tři měsíce.

Chůze bez hůlky nebyla možná. Navštěvovala rehabilitaci, ale měla pořád bolesti. Jinou léčbu neměla. Podle jejích slov je možná pouze plastika, kterou ji však lékaři nenabídli. Koleno stále velmi bolelo a jeho stav se téměř nezlepšoval. Na prvním setkání jsme se věnovaly všem fyzickým potížím, jako to, že koleno bolí, že v něm má „zarážku“, která brání v ohýbání, že je oteklé…

Vyťukaly jsme i činnosti, kterým se teď nemůže věnovat, jako jízda na kole, cvičení, dřepy, chůze do schodů… 

Na otázku, co si myslí, že je příčinou úrazu (jak žila a hlavně přemýšlela o životě před úrazem), odpověděla bez váhání: „ prožívala jsem spokojený život bez starostí a všichni okolo pořád něco řešili a stěžovali si. Uvažovala jsem, zda je to vlastně v pořádku, když jsem v pohodě a jiní ne a jestli bych neměla být jako ostatní. Bylo mi to prostě „blbý“ , že nejsem jako oni. Za pár dní na to jsem odjela na lyže a už to bylo.

Také jsem řešila problém.“ 

Zpracovaly jsme všechny aspekty této myšlenky a koleno se rychle zotavovalo. Když přišla z terapie domů, vyšla schody bez bolesti a tak jak byla zvyklá. 

To znamená, že při chůzi pohodlně střídala obě nohy a ne jen jednou vyjít schod a druhou k ní přinožit. Když si to uvědomila, nemohla tomu uvěřit a tak několikrát po sobě schody vyšla a zase sešla. Nahoru ji chůze šla dobře, ale dolů ještě ztuha.

Toto zlepšení je trvalé a na další terapii jsme doťukaly zbývající bolest, zarážku v koleni a vše, co jí brání v pohybu. Klientka už nepotřebovala hůlku.
Rozkrylo se ještě několik dalších témat jako sebevědomí a jiné. 

Pracovala jsem i mentálně. Vedla jsem jí jízdou na kole, během, dřepy a jinými činnostmi. U dřepu jsem viděla, jak se bojí a nejde až dolů, protože koleno šetří. Po relaxaci mi to potvrdila. Proto jsme ještě doťukaly strach z toho, že koleno nevydrží, je slabé… 

Metodou volby jsme ho posílily a upevnily jeho zdraví. Po druhé terapii už sešla bez problémů schody, začala jezdit na kole a mohla dělat dřepy. Koleno bylo celkově mnohem pohyblivější, už jen s občasnou mírnou bolestí při sportu. 

Klientka ještě dochází na terapie, kde se okrajově věnujeme koleni, vlastně už jen doladíme jeho zdravotní stav a zpracováváme společně další témata, která jsme během práce s kolenem objevily. To vše s cílem, aby její život byl spokojený. 

Pavlína Moučková
Terapeut EFT